Buď kde jsi
Tuto knihu bych charakterizovala jako povídání o věcech podstatných s množstvím humorné nadsázky. Autor v příběhu, do kterého je vtažen prostřednictvím svojí fantazie či vize předkládá čtenáři přijatelnou formou moudrost pouštních otců. Štěpán Smolen, nyní katolický kněz působící v litoměřické diecézi, děj příběhu zasadil do prostředí semináře v době svých studií teologie. Charakterizuje v ní dnešní dobu a vnitřní svět mladého člověka, který má dnes spoustu možností volby, a je zahlcen množstvím informací. Sám má svoje pochybnosti o tom, jestli se stát knězem, zavázat se a působit neustále v jedné farnosti s problémy a denní rutinou, kterou to vše přináší. Setkání s pouštními otci a jejich poselstvím ho nakonec přivede k rozhodnutí trvale se zavázat jako katolický kněz.
Celou knihou autora i čtenáře provází mnich Kasián, jako jakýsi průvodce při cestách za dalšími pouštními otci. Autorovi i čtenáři systematicky, kapitolu po kapitole odkrývá poznání těchto lidí, kteří uchýleni do svých samot zasvětili celý život modlitbě a práci. Samotu však u mnohých vystřídala po čase přítomnost lidí, kteří u nich vyhledávali radu či útěchu. Tito pouštní otcové v raných dobách křesťanství svým stylem života položili základ mnišství, které v různých podobách přetrvává v západním i východním křesťanství dodnes. Cílem jejich života bylo nebe, cestou do nebe láska, cestou k lásce čistota srdce, cestou k čistotě srdce setrvání ve vnitřním zápase a cestou k vnitřnímu zápasu vnější připoutání k místu a životnímu stavu. Ač Kasián nabádá neustále k setrvání, buď kde jsi, jeho posední radou je kupodivu rada sestup! Je to v podstatě vybídnutí k rozdávání z toho co načerpal u Boha ostatním lidem okolo. Říká, že křesťan není strom kořenící v zemi, nýbrž naopak. Je obrácený vzhůru nohama. Kořeny má v nebi, u Boha. Tam čerpá mízu, a na zemi jen vydává plody.