Probouzení
Kniha už svým obalem čtenáři evokuje impresionistický obraz. A skutečně i obsah knihy je jakousi autorovou impresí z událostí v běhu jeho života. I když jde v podstatě o autorův deník, nejde zde o pouhý popis proběhlých událostí, ale spíše o myšlenky a emoce, které autor prožíval. Hned v úvodu knihy říká, že jeho život je neustálým zápasem o sebeprobouzení. Kdy ubyt během každodenních povinností se snaží, aby jeho pohled na stvoření vnímal jako něco posvátného, chvějivého, jako jediné slovo, které Bůh vyslovuje.
Je těžké v souhrnu popsat obsah knihy, protože myšlenek je zde mnoho a jedná se o různorodá témata. Spojuje je existenciální otázka o smyslu dění o měřitelnosti věcí o důležitosti událostí. Autor přemýšlí o zázracích o věcech neviditelných, které přesto dokážou ovlivnit běh událostí, o síle modliteb lidí dávno zemřelých. Také o sobě o svých jistotách, které už pominuly o sobě jako o knězi, který ze své role vlastně nikdy nevystoupí. Jak sám autor v knize píše: „A přesto věřím, že je to neměřitelno, co je rozhodující, že osudy světa nezáleží ani tak na politicích a jejich summitech, jako spíše na tichých výhních modliteb kontemplativních klášterů, kde se bezejmenní řeholníci modlí za osudy planety“.